Bradford
Bradford je centrem metropolitního distriktu City of Bradford v hrabství West Yorkshire. Město má 293 717 obyvatel a celý distrikt 485 000 obyvatel. Spolu s předměstími se jedná o v pořadí 11. největší obvod Anglie.
Název Bradford je odvozen od slovního spojení broad ford – široký brod poblíž Bradfordské katedrály kolem níž, v době před vpádem Normanů, vznikla osada. Brod vedl přes potok Bradford Beck.
Bradford byl dlouhou dobu centrem vlnařského průmyslu oblasti Západního Riddingu. Byl jedním z měst jejichž rozvoj byl výrazně ovlivněn průmyslovou revolucí. Textilní dílny byly ve městě zakládány od 13. století, rozvojem k manufakturní výrobě prošly od počátku 17. století. Světoznámými se staly až s přechodem ke strojní průmyslové výrobě v 19. století. Vlna byla dovážena ve velkém množství z venkova tohoto hrabství. Zpracovávala se především při výrobě sukna z česané příze, na kterou byl Bradford specializován, později také k šití konfekčních oděvů.
Přírodní bohatství hrabství západní Yorkshire představovala především železná ruda, uhlí a ve spojení s vodou byly využívány pro čištění a zpracování vlny a pro zásobování energií, kterou tato výroba potřebovala. Bradfordský pískovec byl používán na stavbu místních továren a velký počet obyvatel západního Yorkshiru vytvářel zásobárnu pracovní síly.
Pro podporu textilní výroby vznikaly ve městě průmyslové továrny na výrobu textilních strojů, a to vedlo k diverzifikaci průmyslových odvětví oblasti. V Bradfordu tak například existovala továrna na výrobu motorů Jowett Motor Company. K poklesu textilní výroby docházelo již od 90. let 19. století, totální zhroucení textilního průmyslu zavinil rozvoj asijských trhů od 80. let 20. století. V poslední době dochází ve městě alespoň k částečnému oživení ekonomiky. Na rozdíl od minulosti na významu nabývají sektory moderní technologie, strojírenství, vzdělávací a finanční.
Největší továrnou z období rozvoje textilního průmyslu je Lister's Mill, která již není využívána pro textilní výrobu, její komín je dominantou viditelnou z velké části Bradfordu. Další je Salt's Mill, velká továrna, která je v současnosti sídlem společností moderní technologie, obchodů moderního designu a galerie. Je centrem Saltaire, oblasti vymezené jako místa světového dědictví, vzdálené asi 5 km na sever od centra Bradfordu.
Již od doby před průmyslovou revolucí do města přicházeli mnozí imigranti. V současnosti se tento trend ještě znásobil, obyvatelstvo Bradfordu je multikulturní se stále rostoucí arabskou komunitou. To se odráží v různorodosti staveb. Na počátku 19. století byly stavěny nekonformní kaple a od počátku 20. století se objevují mešity. Etnická různorodost a nepřizpůsobivost obyvatel občas vyústila v konflikty. V lednu 1989 byly veřejně spáleny výtisky knihy Satanské verše Salmana Rushdieho a muslimská komunita vedla kampaň proti vydávání této knihy ve Velké Británii. Další podobné nepokoje vypukly v červnu 2001 (Bradford Riot).
Bradford byl také jedním z kandidátů na ocenění Evropské město kultury roku 2008. I když nakonec zvítězil Liverpool, účast v této soutěži vyústila ve zvýšení sebedůvěry a podpory různých kulturních aktivit.
Název Bradford je odvozen od slovního spojení broad ford – široký brod poblíž Bradfordské katedrály kolem níž, v době před vpádem Normanů, vznikla osada. Brod vedl přes potok Bradford Beck.
Bradford byl dlouhou dobu centrem vlnařského průmyslu oblasti Západního Riddingu. Byl jedním z měst jejichž rozvoj byl výrazně ovlivněn průmyslovou revolucí. Textilní dílny byly ve městě zakládány od 13. století, rozvojem k manufakturní výrobě prošly od počátku 17. století. Světoznámými se staly až s přechodem ke strojní průmyslové výrobě v 19. století. Vlna byla dovážena ve velkém množství z venkova tohoto hrabství. Zpracovávala se především při výrobě sukna z česané příze, na kterou byl Bradford specializován, později také k šití konfekčních oděvů.
Přírodní bohatství hrabství západní Yorkshire představovala především železná ruda, uhlí a ve spojení s vodou byly využívány pro čištění a zpracování vlny a pro zásobování energií, kterou tato výroba potřebovala. Bradfordský pískovec byl používán na stavbu místních továren a velký počet obyvatel západního Yorkshiru vytvářel zásobárnu pracovní síly.
Pro podporu textilní výroby vznikaly ve městě průmyslové továrny na výrobu textilních strojů, a to vedlo k diverzifikaci průmyslových odvětví oblasti. V Bradfordu tak například existovala továrna na výrobu motorů Jowett Motor Company. K poklesu textilní výroby docházelo již od 90. let 19. století, totální zhroucení textilního průmyslu zavinil rozvoj asijských trhů od 80. let 20. století. V poslední době dochází ve městě alespoň k částečnému oživení ekonomiky. Na rozdíl od minulosti na významu nabývají sektory moderní technologie, strojírenství, vzdělávací a finanční.
Největší továrnou z období rozvoje textilního průmyslu je Lister's Mill, která již není využívána pro textilní výrobu, její komín je dominantou viditelnou z velké části Bradfordu. Další je Salt's Mill, velká továrna, která je v současnosti sídlem společností moderní technologie, obchodů moderního designu a galerie. Je centrem Saltaire, oblasti vymezené jako místa světového dědictví, vzdálené asi 5 km na sever od centra Bradfordu.
Již od doby před průmyslovou revolucí do města přicházeli mnozí imigranti. V současnosti se tento trend ještě znásobil, obyvatelstvo Bradfordu je multikulturní se stále rostoucí arabskou komunitou. To se odráží v různorodosti staveb. Na počátku 19. století byly stavěny nekonformní kaple a od počátku 20. století se objevují mešity. Etnická různorodost a nepřizpůsobivost obyvatel občas vyústila v konflikty. V lednu 1989 byly veřejně spáleny výtisky knihy Satanské verše Salmana Rushdieho a muslimská komunita vedla kampaň proti vydávání této knihy ve Velké Británii. Další podobné nepokoje vypukly v červnu 2001 (Bradford Riot).
Bradford byl také jedním z kandidátů na ocenění Evropské město kultury roku 2008. I když nakonec zvítězil Liverpool, účast v této soutěži vyústila ve zvýšení sebedůvěry a podpory různých kulturních aktivit.
Mapa - Bradford
Mapa
Státní území - Spojené království
 |
 |
| Vlajka Spojeného království | |
Významné kultury vznikaly na území dnešní Británie od neolitu. Důkazem je monument Stonehenge v jižní Anglii. Ve 4. století před n. l. přišli do země Keltové. V 1. století n. l. velkou část země ovládla Římská říše a zřídila zde svou provincii zvanou Britannia, která existovala do 5. století. Poté se země zmocnily germánské kmeny zvané souhrnně Anglosasové, kteří od 8. století čelili nájezdům Vikingů. Anglosasové pak podlehli Normanům, potomkům Vikingů, Franků a pořímštěných Galů ze severu Francie. Jejich invaze vedená Vilémem Dobyvatelem roku 1066 spojila Anglii s Normandským vévodstvím. Asi o sto let později tím byl umožněn vznik anjouovské říše dynastie Plantagenetů na obou stranách Lamanšského průlivu. Angličtí králové sice državy ve Francii postupně ztratili, podařilo se jim však ovládnout Wales a Irsko. Jindřich VIII. Tudor roku 1534 uvedl na Britské ostrovy reformaci a založil státní anglikánskou církev. Roku 1603 skotský král Jakub I. Stuart zdědil anglický trůn; později roku 1707 byly oba státy zákony o unii spojeny do Království Velké Británie. Anglická občanská válka (1642–1651) a slavná revoluce (1688) upevnily moc parlamentu a vedly k vytvoření konstituční monarchie. Británie se stala přední námořní, obchodní a koloniální velmocí, což v 18. a 19. století podpořila i průmyslová revoluce, která zde vznikla: byly tu zdokonaleny například tkalcovský stav a parní stroj a vynalezena parní lokomotiva. Americká revoluce (1776) a osamostatnění Spojených států sice Velkou Británii oslabily, přesto se v 19. století za dlouhé vlády královny Viktorie stalo Britské impérium největším a nejmocnějším státem světa. Ve 20. století byla Británie v obou světových válkách na straně vítězů, její koloniální říše se však rozpadla a roku 1922 se osamostatnila i Irská republika.
Měna / Jazyk (lingvistika)
| ISO | Měna | Symbol | Platné číslice |
|---|---|---|---|
| GBP | Libra šterlinků (Pound sterling) | £ | 2 |
| ISO | Jazyk (lingvistika) |
|---|---|
| EN | Angličtina (English language) |
| CY | Velština (Welsh language) |